Pong Pong aneb Okej, tenk ju!

Tweet

Je pondělní večer, já sedim při skleničce čisté vody doma a je mi dobře. Konečně. Minulý týden se totiž děly věci.. Brzy budou fotky z ComTEL plesu, dnes však zavzpomínám na to, co se stalo ještě před ním..

Jdu si takhle pohaslým městem domů, tušim něco kolem 1h ranní.. ze středy na čtvrtek. Je mi dobře a chci se s někým o svou dobrou náladu podělit. Aniž si to uvědomuji, v půli kopečka, jenž směřuje k mému bytu, se náhle otáčím a nabírám směr Metro 1/2 druhá. Sepánek bude jistě rád 🙂 Ale co, za půl hodinky se zavírá…

TO UŽ JAKO ZAVÍRÁŠ JO?? hulákám na něj v 7h ráno. OKEJ TENK JU!! Mário já mám hlad.. Jedeme na držkovku.. do KOSu (pro neznalé – Klub Osamělých Srdcí – Nádražní restaurace v Rumburku – a už si to sakra zapamatujte, nebudu to opakovat pořád do kola). Taxikář se směje do té doby, dokud mu nevyčoudim baterku, protože můj telefon byl vybitý a já se s tím rozhodně nehodlal smířit.

KOS. Mekka všech hladových ožralů. Nejlepší držkovka široko daleko, kterou si vychutnáte z úžasné misky, jenž je silikonem přilepená na talířek, aby ho nikdo neukradl. K tomu tykadlo které náhle skvěle chutná. Toužíme podělit se o tom s celým světem. Brabčák, to hovado iniciativní už jezdí na kole buhví kde. Viktor se nenechá přemlouvat dlouho, Učitelis zdatně odolává, naštěstí jeho kolega, Magistr Kelly už takovou vůli nemá a plní naše instrukce, schází dolu kde už jej čeká kámoš taxikář a veze za bandou která mezitím rozpoutává v KOSu mejdan nevídaných rozměrů. Brabčák neni rád, že o něco takového přichází a tak posílá alespoň své zaměstnance z nedalekého obchodu, ať vezmou foťák a skáknout to zvěrstvo natočit. Za čas dorazí i on. To už je nás slušná skupina. Juráš, Mates, dále nějací bezdomovci a náhodní kolemjdoucí. Máme na všechny okolo spousty otázeka  když se nemůžeme dopátrat odpovědi, je tu naštěstí přítel na telefonu – linka 1188, kde vám údajně zodpoví jakoukoliv odpověď. A tak jedeme bomby:
– co dělá vítr, když nefouká?
– otráví se had, když se kousne do jazyku?
– která firma vyrábí pružinky do propisovaček?
– kolik ještě zvládnu piv, než budu totálně na maděru?
– atd..
Je jasný, že operátorky takhle veselou šichtu ještě neměly, ostatně, i po soukromých číslech toužily 🙂

HEEEEEEEEEJ PALOUNEK, otevři Bzendu a dneska zažiješ peklo Ti říkám.. sděluje Sepi něžným hláskem náš další cíl do telefonu.. Je asi poledne a naše početná skupina, rozložena do dvou aut vyráží směr Jiříkov. Po pivní bitce přichází na řadu další společenská hra – panákovaná. Jameson mizí nevídaným tempem a my se marně snažíme vypotit alkohol tancem – to by se nám nepodařilo ani na hotelu v Olomouci, natož v Bzendě… Bože, zhorí všetko čo mám… Repráky nestíhají ale pomalu je přerušuje kručení břicha.. hlad.. není jiná možnost.. jede se k vietnamcovi na pěší do Rumburku.. juchů… sepi spí na stole.. obložen desítkou panáků.. hezký..

Pěší zóna, někdy kolem 15.h.. lidi choděj z práce.. já chodim mezi nima a vyptávám se, kde se tady daj sehant úplně luxusní, ale luxusní vietnamské nudle.. nakonec zapadáme do oblíbené restaurace a potkáváme se tam s Brabčákem a jeho dětičkama.. Tati, ten člověk musí bejt fakt týpek padá na adresu Ivana.. Směju se do doby, než usínám na stole.. Budím se… V televizi běží pohádka… SAKRA??? To už je sobota ráno??? Ne ne, čtvrtek, něco po 20. hodině.. 4h spánku.. rychle to napravit… směr základna… Rumburská pivnice.. jdu jen v tričku.. bundu jsem někde ztratil.. Hurá, učitelis a Bača… Druhý jmenovaný se nechává překecat a mažeme do Metra… Aj jaj jaj.. Ivan a Péca.. Za nedlouho dokonce Sepi.. A Brabčák… Jemuž děláme bodyshot… Sundaváme ulepené cyklistické hadry a sepi poslušně pije z jeho chulapatého pupku… Pozor, letí židle… jo, on je tu i kikina.. Prej se sepi už nedá poslouchat.. Asi to byla pravda.. ….tady to končí.. nepamatuju se a ni nikdo jinej, kdo by byl schopen věrohodně mi to převyprávět.. jen si ještě pamatuju, jak sepi huláká v tom smyslu … kam bys chodil, odpal to tady… tušim že asi ve 3h jsem přišel domu…

Hele lidi, jestli Vám to připadá jako moc, tak mě taky, naštěstí tohle všechno vim jen z vyprávění a dalo docela dost práce sestavit tuhle mozaiků z útržků, které lidi vyprávěli.. Každopádně OKEJ TENK JU! Už nepiju. Dal jsem si závazek. Vim že to bude těžký, ale fakt to zkusim vydržet. Dva dny.

[mygal=pongpong07]