Když je člověk v cizině tak pozná, že lidi můžou být i srdeční, přátelští a ochotni kdykoliv pomoci. Ne jako v Česku. Co však člověku vrtá hlavou je – jak ty dobré zkušenosti oplatit?
Vždycky jsem si říkal, že kdybych tak žil v Krumlově nebo jiné zajímavé destinaci.. Tam je cizinců habaděj, i těch baťůžkářských, cestujících s omezeným rozpočtem. Ale co v Rumburku? Kdo sem zavítá? Koho tady mile překvapit..
Včera se to povedlo. Na zámečku jsem spatřil rodinku (2+2) na kolech, zoufale hledíc do mapy. Nad hlavou se honila černá mračna. Chytil jsem příležitost pevně za pačesy a vetřel se s nabídkou pomoci. Hledali jezero s kempem. Nechápal jsem. Pak jsem se podíval do mapy a musel se smát. “Lake” se jmenovalo “RACEK”. Místní vědí 
. Musel jsem je zklamat, tam žádný kemp není.. Pak už to šlo ráz na ráz. Telefon brabčákovi, toho jsem opravdu nemusel přemlouvat ani vteřinu, doprovod na zahradu.. Dostali k dispozici celý krásný plac, boudu, možnost krmit kozy a ovce.. Cena? Vyplít záhonek. Bonus? Narychlo sehnaný film Le vélo de Ghislain Lambert v originálním – francouzském – znění s českými titulky.
A pilo se červené víno a promítalo. Krásný večer nejen pro rodinku ze Švýcarska, která putuje na kolech do Berlína.
Takže juhů, jde to i v Rumburku!!
Zapoj sa do couchsurfingu a z Rumburka budes mat druhu Prahu.
zkusíme a uvidíme, díky za tip!