Raub – Simpang Pertang – Malaka

Tweet

Ráno jsme odstartovali den nakladackem, neboť byl opět priserny provoz.

Prvních 30 km tak uteklo opravdu rychle 😉 ale dal to bylo výrazně horší. Zraněné chodidlo mi znesnadnovalo cestu na tolik, že jsem musel po 100 km rezignovat. Museli jsme tak zůstat spát v Simpang Pertang. Ve městě bohužel nebyla lékárna, tak jsem se musel spokojit se zásobami místního Seven Eleven. Kapičky na všecko za 15 Kč, prášky proti bolesti za stejnou sumu a nakonec nějaké léčivé naplasti za dvojnásobek. Zejména kapky dávaly fest, chtěl jsem si maznout i bolavy zadek a takové palive peklo jsem snad ještě nezažil, snaha umýt to mýdlem ve sprse to jen zhoršila 😉

No nicméně to mělo i své pozitivní stránky – především nejlepší večeři během našeho pohybu. Neuvěřitelně luxusní Tom Yam

Jestli budete někdy projíždět tohle město tak to si nemůžete nechat ujít, je tam oblast s jídlem a hledejte krajní stánek.

Druhý den jsem se cítil trochu lépe a tak proběhlo mazání, zafixovani a Radek nasadil pekelné tempo ve snaze ujet co nejvíc, než to přijde k sobě. Cesta tak byla přerušena jen pitím čerstvě vymackane bambusu stavy a výborným obědem v indické.

Po 110 km jsme dorazili do top destinaci v Malajsii – historického města Melaka.

Ubotovani jsme ve skvělém River View Hostel (Trip Advisor Winner 2012).

Podařilo se najít i lékárnu a dat si místní specialitu, „uvar si co chceš v sate omáčce“

Snad to zítra zase rozjedem, ještě máme pár dní. Je tu mega vedro, 35 ve stínu, s nostalgii vzpomínám na déšť.

Lidi ve vnitrozemí jsou super, pořád nás zdraví, fandí nám a tak. Ale čím.blíž k pobřeží tom horší a zejména otravna doprava.

Cesty jsou asi takové – buď s velikou dopravou, ale zase se širokými krajnicemi, kde se dá pohodlně jet, nebo úzké, ale skoro bez provozu. Samozřejmě dáváme přednost těm menším, je to úplně jiný pocit.

Ostatně to je i rozdíl proti Thajsku, kde je doprava poloviční a také si můžete na každých pár km doplnit vodu. Tady je to mnohem horší, dlouhé vzdálenosti bez ničeho nejsou výjimkou.

Co nám zatím hodně chybí je koupání. Pobřeží bylo celou dobu o ničem, na ostrov se nám nechtělo a hotely s bazénem jsou tu vzácné a drahé. Divná situace u primorskeho státu.